Přeskočit na hlavní obsah

Sobota v Southendu

Ahoj všichni,

nedávno jsme byly s kamarádkami navštívit krásné pobřežní město, které je celkem blízko Londýna - Southend. Celý název je teda Southend - On - Sea. Je to asi 60 km od Londýna, cesta tam z centra trvá asi jen hodinku. Ode mě, ze stropu Londýna jsou to hodiny dvě. 😄


Když jsme si jednu sobotu procházely s Andrejkou Londýn, řekly jsme si, že je čas taky číhnout za jeho hranice! A protože moře je fajn, začaly jsme vybírat přímořská městečka. No a protože jsem slyšela, už nevím od koho, že Southend je moc pěkný místo, tak první výlet ven z Londýna byl směřován na východ.



Abychom tam na desítku dopoledne už byly, před osmou jsme si na metru koupily lístky na vlak a jelo se. Zpáteční lístek nás stál £24 a jela jsem z Cockofosters na King's Cross, z King's Cross na Hammersmith a tam jsme sedly na West Ham na vlak, který nás dovezl do cíle.

Už když vlak zastavil na Southendu, ještě ani dveře nebyly otevřený, už jsem cítila tu vůni moře! Tu já prostě cítím odevšad..😂🌊
Měly jsme tam vyhlídnutou perfektní restauračku na oběd. Když jsme jí našly, tak jsme zjistily, že je zavřená. 😑 No a co! Najdeme jinou.
Šly jsme se mrknout, jak teda to North Sea vypadá. Sice mělčina vedla hodně daleko, ale tam vzáááádu, kam jsme až dohlídly, jezdily lodičky jedna za druhou. 😃😊


Kousek od náměstí je molo, které je dlouhé asi 3 míle a za 2 libry dostanete razítko botiček (botičky, jakože jdete pěšky a nejste líní. Když budete líní, dostanete razítko vláčku a můžete jet po mole vláčkem), se kterým projdete až úúúúplně doprostřed moře. Dobře, možná ne úplně doprostřed, ale celkem daleko od břehu. Tam jsme si s holkama daly pauzičku, pokochaly se výhledem, poprosily pána, aby nám zvěčnil zážitek a šly jsme zpátky.
Je tam i taková kavárnička, kde můžete posedět, dát si pivo nebo kafčo, ale.. my jsme měly spíš hlad, než chuť na kafčo, takže cesta zpět byla o pár metrů za hodinu rychlejší, než cesta tam. 😀
Vedle té pěší zóny na mole jsou koleje, kde právě jezdí ten vláček sem a tam, dokonce byla po cestě i jedna zastávka! Asi přestupní stanice. 🚂


Holky dostaly za úkol ochutnat fish and chips, protože prý je to v Southendu úplně nejlepší a nemůžou bez toho odjet. Tak abychom tam teda nemusely zůstat, vybraly jsme restauraci kousek od moře, tu nejhezčí, samozřejmě, zasedly jsme a dostaly pod nos výborný obědy. Holky se teda ale s názory na jejich fish and chips nesešly. 😄 Pro jednu to nebylo mastný, pro druhou až moc. Jedný to chutnalo moc, tý druhý sice taky, ale pak jí bylo docela dost blbě. 😂 Já jsem byla naprosto spokojená se svým salátem s houbama. 👌😀


Po obědě jsme si prošly náměstí. Město to není veliký, ale co tam je, to naprosto stačí. Nějaký obchoďák na nákupy, kavárničky, dokonce tam dole u pobřeží je i nějaký zábavní park s horskými drahami, kdyby si někdo chtěl zablbnout.
Já, protože jsem se prostě dementně zase vydala na výlet v botech z PRIMARKU, jsem si šla do Deichmannu koupit normální boty a ty starý jsem tam rovnou vyhodila do koše. 😂😂😂 Tímto článkem končí příběh bot z Primarku. Konečně. 😂


Po procházce, a po tom, co jsme prolezly obchůdky, jsme si sedly do Starbucksu, já jsem se tam teda nakýblovala s čajem z čajovny vedle, protože mátovo - levandulovej čaj teda ve Starbucksu nedělají! 👽😄

Kolem 6 jsme se začaly chystat zpátky na vlak. Počasí bylo krásný celý den, to vyšlo nádherně, cesta domů by taky byla super, kdyby 4 zastávky před mojí stanicí, neměl vlak poruchu. Takže místo 2 hodin, jsem domů jela hodinky 3. Ale co, domů jsem se dostala. 😄


Výlet k moři je vždycky bezva výlet! Ještě jednou tam pojedu, až poletím začátkem srpna na pár dní domů. Je tam totiž letiště. Jinak.. u moře jsem tady v Anglii byla ještě v Brightonu. Nevím, co je hezčí, protože jsou obě města úplně jiný a každý má něco do sebe. No.. jsem si jistá, že by se vám líbilo jak v jednom, tak v druhým. Jako mně. 😊

Krátký povídání o výletu u konce.

Ahoj příště,

-M

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Start!

Všechny zdravím! Jedna věta o mně: Jmenuju se Martina, je mi 21 let a jsem z Mladé Boleslavi. 😁 Po střední škole jsem se rozhodla vycestovat jako au-pair do světa. Začala jsem v Řecku na ostrově Korfu, kde jsem strávila 13 měsíců plných krásných chvil, potkala jsem spoustu super lidí, naučila jsem se nespočet nových věcí a posbírala zkušenosti, které bych nezískala, kdybych tenkrát neodjela. Teď pokračuju v Londýně. Jiný kraj, jiný mrav, noví lidé, nové zážitky, další zkušenosti.  No a jelikož si myslím, že mám k tématu au-pair celkem hodně co říct, tak jsem se rozhodla sdílet s vámi posbírané zkušenosti, nějaké rady a spooustu bohatých zážitků. Možná někomu pomůžu v rozhodování se, jestli do toho jít, možná někdo najde trochu inspirace, nebo to někoho odradí a neodjede nikam. 😁  Pro mě je každá cesta obrovskou lekcí. Pokaždé mi ukáže nový pohled na svět, poznávám sebe sama a překonávám asi 5829195857 překážek, o kterých jsem si myslela, že mi zůstanou překážkami n...

Tudy vede cesta. Ta moje.

Ahoj! Nevím, kde začít. 😅 Nebo spíš jak. No nějak začít musím, všechno někde začíná. 😃 Chtěla bych se s vámi začít dělit i o jiný zážitky, než cestovatelský. Takový zážitky, který se dotýkají MĚ. Nemyslím mě jako fyzickýho těla. Myslím mojí duše. Máme ji každý. Je tam. Fakt. 😃 Všichni jsme se s ní narodili. Narodili jsme se v lásce, narodili jsme se v přítomném okamžiku, nepotřebovali jsme se strachovat, ani se stresovat minulostí. Prostě jsme jednoduše Byli. Jen postupem času, vlivem různých okolních aspektů, jsme začali víc přemýšlet hlavou. Au. A tak se teď.. někteří.. vrací zpátky tam, kde začali. U otevřeného srdce, v souladu sami se sebou, ale i se vším ostatním. Na téhle cestě jsem i já, naprosto svojí cestu miluju a je mi na ní fajn. Nejsem Buddha, nejsem pořád happy jak 2 grepy, někdy mám starosti. Ale to je to, co dělá mojí cestu krásnou, to je to, proč na ní jsem a co mě posouvá dopředu, protože nedokonalost je podle mě dokonalá věc a hodně užitečná věc. 😃 Při...

...Tak od začátku

Ahoj! Tak žádný zdržovačky, jedem.. 😁 Co mě vůbec přinutilo pomýšlet na zahraničí. Od začátku střední školy jsem věděla, že dál studovat nechci. Stejně jako jsem vyloučila vysokou školu, vyloučila jsem časem i to, že bych šla hned po střední škole pracovat, protože v oboru, který jsem studovala, jsem pracovat nechtěla. (docela trefa se střední👍😅) Ježíš.. já jsem prostě vůbec nevěděla, co bych chtěla dělat! 😂 Jednoduše se mi prostě líbila představa, že bych zkusila něco úplně jinýho, poznala něco novýho, rozšířila si obzory, podívala se za hranice ne jenom Česka, ale i svoje, a tak celkově jsem chtěla žít trochu jinak, než většina lidí kolem mě. Takže s myšlenkou, že pojedu do zahraničí jsem si hrála celé čtyři roky. Ve čtvrťáku už toho času na hraní si s myšlenkami bylo trochu málo. Tak jsem začala pátrat po způsobu cestování, který by mi vyhovoval nejvíc. Jelikož jsem vždycky měla ráda děti a pracovala jsem s nimi už několik let, přišla mi cesta au-pair jako fajn nápad. J...